Hlídání dvou zachráněných ušáků

Začátkem srpna mi přátelé nabídli, jestli bych nechtěla jeden den a jednu noc hlídat jejich dva pejsky. Tak jsem jako správná milovnice psů samozřejmě souhlasila, sbalila svých pět švestek a Rozárku a dojela do Žďáru, kde se mělo hlídání uskutečnit. Dostala jsem na starosti fenečku Crazy, kterou si moje kamarádka adoptovala z útulku Mírovka v Havlíčkově Brodě a pejska Spika, který byl zachráněný z kauzy týraných psů v Požďátkách. Na to, jakými podmínkami si pejskové museli na začátku svého života projít, rychle zapomněli díky dobré péči jejich nových páníčků a také díky velké dávce optimismu a radosti ze života, kterou oplývají.

Crazy je nejspíše kříženka Jack Rusella teriéra možná s jezevčíkem. S Rozárkou se odmalička dobře zná a mají se holky moc rády :-). ZDE se o tom můžete přesvědčit sami. Spike mi připomíná italského chrtíka, ale bůh ví, co má chudák doopravdy v krvi, když jich žilo 70 v jedné stodole...

Ale oba jsou to pořádní ušáčkové, jak vypovídá už i název článku, podívejte:

Spike a Crazy čekají na piškotek

První ranní procházka s tímto dvojspřežím nebyla nejjednodušší, oba byli rozvíjení až hrůza, všechno venku je děsně zajímalo a samozřejmě každého na jiné straně. Na to, jak jsou malincí, mají dost síly a chuti utrhnout vám ruku :-). Taky jsem se bála, aby se mi náhodou Spike z vodítka nevyvlékl, přece jen mě viděl poprvé v životě a není asi ještě pořádně naučený na přivolání (v novém domově je teprve krátce), natož od cizího! Ale postupně jsme se seznamovali, po procházce jsme si hráli, mazlili a budovali důvěru. Crazy byla důvěřivá od začátku, tak s ní nebyl žádný problém. Na druhé procházce se už pejskové chovali vzorně, za pomoci piškotů a systému ''ty táhneš, já stojím'' jsem jim vysvětlila, že hlídací tetu nemůžou takhle vláčet a bylo vystaráno. Ještě ke všemu jsem je nechala pořádně vylítat na louce, běhali jsme, házeli šišky, no jéje, to byli unavení pejskové. A unavený pes = hodný pes, takže jsme byli po cestě domů spokojeni všichni tři, jak můžete vidět ZDE na videu a níže na fotce:

Doma dostali papání, pomazlení a pak se šlo vzorně spinkat do pelíšků:

Navečer venku začala pořádná bouřka, ale ani jeden si z ní nic nedělal (to by se Rozárka měla od koho učit!) a jakmile přestalo pršet, šli jsme ještě před spaním ''na čurinu''. Pak se mi je oba povedlo zdárně opláchnout od písku a šlo se spinkat a čekat, až se vrátí páníčkové.
Hlídání jsem si moc užívala a ráda zase někdy v budoucnu pomůžu!