1. Dělej jen to, co já chci! Aneb používejme KLIKR

O používání klikru ve výcviku psů jsem psala semestrální práci v prváku na VŠ do předmětu Zootechnika, tak si ji zde (rozdělenou do jednotlivých příspěvků v kategorii Klikr trénink) můžete přečíst a pak už Vám nezbývá nic jiného, než začít klikr také používat, protože dokáže zázraky! :-)

Klikr (clicker) je moderní pomůcka ve výcviku psů. Je to malá, nejčastěji plastová krabička, která má
uvnitř plíšek a navrchu tlačítko. Stiskem tlačítka dojde ke stlačení plíšku, který se prohne a vydá dvojitý zvuk kliknutí, proto se nazývá klikr. Zvuk označí požadované chování.

     Dnes už existuje mnoho druhů a tvarů klikru. Podle mě je asi nejpříjemnější do ruky klikr oválný, přece jenom při výcviku klikr stále držíme v ruce. Je také dostupný klikr obdélníkový s tlačítkem, obdélníkový bez tlačítka, kde je pouze vyvýšenina plíšku, kterou mačkáme a plíšek se prohýbá celý, dále se můžeme setkat s klikrem kulatým nebo dokonce s klikrem ve tvaru malé kostičky. Existují také klikry s nastavitelnou hlasitostí zvuku. To upřednostňují především lidé, kteří mají více psů, a mohou tím pádem každému psu přiřadit jeho vlastní kliknutí. (Já mám stejný klikr jako je ten vpravo a nemůžu si ho vynachválit).

Cvičení s klikrem je založeno na účinném podmiňování pomocí zvuku (Skinner, 1938). V roce 1980 trenérka delfínů Karen Pryor aplikovala tuto instrumentální metodu na trénink a učení psů (Pryor, 1999). Jednoduše řečeno, pes si díky podmíněným reflexům spojí kliknutí s pozitivní odměnou ve formě neobvyklých a velice chutných pamlsků (vařené kuřecí maso, kostičky tvrdého sýra nebo něco, co psovi nedáváme každý den, aby ho bavilo spolupracovat). Pes brzo přijde na to, že je odměňován pouze za určité chování, které my považujeme za vhodné, a bude se ho snažit stále opakovat. Nemá pro něj význam chovat se jinak, než po něm chceme, protože by zbytečně plýtval energií a nebyl odměněn. Tuto podmíněnou reakci ale musíme často opakovat, jinak z paměti vymizí.

     Při výcviku s klikrem pes zaznamená sluchem kliknutí, nervová vlákna dovedou vzruch do mozku a pes si spojí, že tento zvuk se vždy rovná odměně. Tento proces se nazývá podmíněný reflex, který je zajišťován vyšší nervovou činností. Podmíněné reflexy se vytvářejí v závislosti na určité zkušenosti. Jsou to dočasné spoje, které se opakováním posilují a naopak neopakováním vyhasínají až úplně zaniknou. Podmínkou pro vytvoření podmíněného reflexu je vztah dvou podnětů. Jeden má pozitivní biologickou hodnotu (například krmení, odměna) a druhý je biologicky indiferentní (například slovní povel). Při výcviku musíme mít na paměti, že indiferentní povel vždy předchází vyvolání podmíněného reflexu. 

     Když například nacvičujeme se psem povel „sedni“ pomocí klikru, musíme nejdříve zadat povel „sedni“ (indiferentní povel), poté mu zatlačíme rukou na zadní část těla, aby si sedl (nepodmíněná reflexní reakce), klikneme a dáme odměnu. Pes si brzo spojí, že když vydáme povel, má si rychle sednout, aby dostal odměnu. Nebude už nutné, abychom mu do sedu pomáhali rukou. 

Více se dozvíte v dalších příspěvcích v této kategorii (klikr trénink). Pro kopírování nebo použití těchto článků či jejich částí, mě prosím žádejte o svolení.