Bludička cup 2012

plakát

16.9.2012 Velké Meziříčí - již třetím rokem se konal dogtrekkingový závod Bludička cup. Na prvním ročníku jsem s Rozárkou byla úplně náhodou, slyšela jsem v rádiu reklamu, tak jsme vyrazily. Bylo to tenkrát myslím 5 kilometrů a cestou se měly plnit úkoly - sbírat písmenka ze kterých pak vyšlo nějaké psí plemeno. Šly jsme s taťkou a místo písmenek sbíraly v lese houby, takže ani nevím, co vlastně nakonec mělo vyjít... Nicméně ale akce to byla pěkná, příjemní lidé, hezké počasí, zaběhly jsme si agi parkur (doteď vzpomínám, když nás uváděli na plac: ,,Tak teď sledujte slečnu ze Žďáru nad Sázavou s fenkou teriéra:-) ), ukázaly jsme pár triků a jely domů smažit houbové řízky.

1. Bludička cup 2010

Letos nám dělala společnost moje kamarádka Janča a její boxerka Týna (která byla ale zrovna po hárání a tak Rozárku chtěla trochu zabít...). Rorinka se s Týnkou viděla jen jednou, když byla boxerka ještě malinké štěňátko a měly se rády, jak se můžete přesvědčit na TOMTO a TOMTO videu. Na dogtrekku už ale mezi nimi tak přátelská atmosféra nevládla... No ale odhodlaně jsme pak vyrazily na cestu, zvolily jsme pouze tu nejkratší trasu 7 kilometrů, nemělo totiž být moc pěkné počasí (což se nakonec nestalo pravdou) a s očima na stopkách a Týnkou na vodítku jsme zdárně došly do cíle.
Bludička cup byla opět zajímavá akce a pořadatelům patří velký dík, že něco takového vůbec chystají. Dostaly jsme za účast granulky od Fitminu a Hill's, nějaké propagační letáčky města Velké Meziříčí, propisku a pěkný pamětní list, ale...

Rozárky pamětní list

Mapa trasy - 7 km

Nechci být zbytečně kritická, bohužel pár věcí si neodpustím vytknout. Organizačně to jaksi nebylo zvládnuté, všude byly zbytečně velké časové prodlevy (chápu, že se čeká, až všichni dorazí, ale i tak byly zmatky), nejkratší (naše) kategorie se nakonec ani nevyhlašovala (kdo ví proč?), takže ani nevíme, jak jsme dopadly. Dále taky moc nechápu, proč na psí akci moderuje člověk, který v úvodu řekne, že vlastně psy nemá nějak extrémně v lásce a ani oni ho nemají rádi...?! No a konečně jako doprovodný program byla ukázka poslušnosti a obran z nějakého místního cvičáku. Už ani z té hrůzy nevím, z kterého

to bylo... Jako když má pán nadějné štěně rotvajlera, které dráždí figurant, pes je NA OBOJKU a TŘIKRÁT se na něm tak škubne, až vylétne do vzduchu a praští sebou o zem, to není moc pěkný pohled, natož na akci, kde se obrany ukazují dětem a laické veřejnosti. Není to zbytečné? To nikdy neslyšeli o postrojích? Nebo o trochu rozumnějším a citlivějším držení psa při obranách? Nebo když se při poslušnosti provádí klasické řadovky s přístupem ke psům z roku raz dva, kde všichni sborově ŘVOU na psy povely...?! Pokud pes neprovedl sedni, tak samozřejmě přišla okamžitá tvrdá korekce škubnutím vodítkem a rukou na zadku a to nemluvě o třísknutí psem o zem, když si nechtěl lehnout?! A to většina psů tam byla mladá, která by se nádherně nechala motivovat pamlskem nebo na hračku... Jako tak nešťastný projev maliňáka jsem ještě neviděla! Je smutné, že ještě dnes je někdo schopen cvičit klasickou tvrdou hnusnou metodou (dovolím si říct) biče a biče. ''Cukr'' jsem tam snad ani neviděla. No opravdu mi z toho bylo zle a ještě když jsem pozorovala všechny ty děti, co tam na to koukají a plánují, jak taky takhle budou doma trápit ty svoje hafany... Achjo achjo... Trénujte psy pozitivně, prosím!!! Nebo když tam mezi lidmi několik hodin lítá malá holčička s mladým irským Soft coated wheaten teriérem na stahováku (!!) a škube s ním bezdůvodně sem a tam, na to se opravdu nemůžu dívat. Kde jako byli její rodiče? Nebo ani oni ještě nemají rozum? Pak se všichni diví, že pes dokáže napadnout člověka... No nic, ale tak to už je zase jiná kapitola, to už bych musela změnit myšlení celého lidstva a na to nemám dostatek pravomocí... :-). Tak jsem si aspoň ulevila, díky.