Nikdy jsem neměla ambice, aby se Rozárka stala psem obranářem, ale chtěla jsem si tohle odvětví sportovní kynologie vyzkoušet a trochu jí tím posílit sebevědomí. Takže když jsme minulý rok jely na výcvikový týden, přihlásila jsem nás do tréninku obran. Poprvé jsme zkoušely klasickou kruhovku, kde Rorinka moc hezky štěkala - ale místo aby štěkala, že chce získat peška nebo kůži, štěkala spíš na figuranta jako takového... Bylo to štěkání ze strachu, ale časem se začala opravdu vzpamatovávat, díky dobrému přístupu figuranta (který ji krmil piškoty a snažil se s ní ''skamarádit'') se potom už i párkrát zakousla do kůže a bylo vidět, že i ona sama má radost :-)
 |
| Bála se prdelinka malá :-) |
Žádné komentáře:
Okomentovat